Portrét Nadpis
Osobní profil
Aktuálně
Moje práce
Volební obvod
Kontakt
Zajímavé
Sociální soudržnost, vyloučenost a tvorba sociální politiky kraje a obce

Prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc

PERSONNEL CONSULTING

18.DUBNA 2002
BRNO

Osnova

1. Evropské principy pro sociální politiku státu a regionů?
2. Existuje sociální politika kraje a obcí?
3. Co je obecným cílem sociální politiky státu a samosprávných celků?
4. Co je cílem sociální politiky krajů a obcí a čím se liší od státní sociální politiky?
5. Jaké jsou úkoly pro krajskou a obecní sociální politiku?
6. Jak svou sociální politiku objektivizovat?
7. Existují kapacity na pomoc tvorby sociální politiky krajů a obcí?
8. Existuje teorie, která pomáhá krajům a obcím?

Úvodem
Reforma veřejné správy jde do své druhé etapy a velmi necitlivě zasáhne i sociální oblast. Role nebyly ještě přesně definovány a do velkého třesku už zbývá jen 8 měsíců.
Proces je umocněn tím, že ani sociální reforma není zdaleka ukončena. Chybí zákon o sociální pomoci a zákon a sociální zabezpečení (1988) již dávno nevyhovuje.
Pokusme se alespoň naznačit co nastane po dni D až kraje a obce převezmou od státu řadu rolí od státu.
Vize budoucnosti - stát odpovídá za naplnění ústavních práv občanů (tedy i sociálních). K tomu musí vytvořit prostředí (pravidla, finance, kontrola) pro jejich naplnění kraji a obcemi. Ústava platí pro všechny.
Je to trend viditelný v Evropské unii:
1) od Evropského společenství k Evropské unii znamená, že ekonomický rozvoj je instrumentem sociálního rozvoje.
2) Sociální soudržnost je positivní podmínkou ekonomického rozvoje.
3) Nově formulovaná politika otevřené koordinace znamená sledovat společné principy a plnit dohodnutá minima (indikátory)
4) Tím se sociální rozdíly neodstraní, ale zmírní tak, aby nepůsobily sociální napětí
Evropa se soustřeďuje na
1) zaměstnanost jako nejúčinnější nástroj zmírnění či odstranění chudoby,
2) rovnost, neboť diskriminace chudobu prohlubuje,
3) vyrovnávání rozdílů mezi regiony (důraz na regionální politiku)

1. Evropské principy pro sociální politiku státu a regionů?


Cíl evropské politiky - sociální soudržnost
Co znamená změna akcentu od sociální vyloučenosti k sociální soudržnosti?
1) sociální událost je předmětem zájmu až když plodí chudobu
2) společným jmenovatelem je potřeba solidarity - pomoc chudým zachovat si své místo ve společnosti
3) chudoba jako nedostatek způsobený nedostupností a nerovností má své příčiny - důraz od saturace nedostatek se posouvá na odstranění nebo alespoň omezení příčin
4) na první místi prevence a rehabilitace, péče až na druhé místo
5) úsilí o zaměstnanost je dominantní politikou proti chudobě

Princip subsidiarity:
1) veřejnoprávní instituce intervenují, když jedinec, jeho rodina a komunita nejsou s to sociální problém řešit vlastními silami
2) sociální role se plní na nejnižším stupni společenského uspořádání (obec), co nejblíže lidem
3) vyšší stupně veřejnoprávního uspořádání vstupují do hry, když
- není v silách nižších stupňů sociální problém uspokojivě řešit
- se problém týká lidí více nižších stupňů (např. obcí)


2. Existuje sociální politika kraje a obcí?

Položme si nejprve otázku, co je sociální politika.
JESTLIŽE se shodneme na tom, že
? za sociální politiku budeme považovat soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo o udržení a fungování svého nebo jiného sociálního systému,
? toto úsilí je soustavné a cílené,
? výsledkem tohoto úsilí je činnost (fungování) nebo změna (transformace) systému,
? a projevuje se
(i) rozhodováním (nebo nerozhodováním) a
(ii) činností (nebo nečinností) sociálních subjektů,
PAK
kraje a obce mají svou vlastní sociální politiku.
Kraje a obce
? jsou veřejnoprávními orgány
? jsou samosprávnými součástmi státu (mají území, občany, majetek)
? mají dvojakou funkci
- vlastní
- přenesenou, pověřenou právním řádem.

3. Co je obecným cílem sociální politiky státu a samosprávných celků?

Sociální soudržnost (koherence)
* Sociální politika je proces prosazování sociální doktríny.
* Cílem procesu by měl být nový stav sociální soudržnosti společnosti založené na respektu lidských práv.
* Sociální soudržnost jako cílový stav je stabilita sociálních systémů, struktur a rolí, která není ohrožena nadměrným sociálním napětím
* Tato soudržnost musí být udržitelná ekonomicky, sociálně a politicky.…
- ekonomicky ufinancovatelná,
- sociálně udržitelné rozvrstvení podle příjmů ve společnosti,
- politicky a sociálně přijatelné rozdíly mezi regiony,
- politické omezení xenofobie a etnického antagonismu.
Sociální soudržnosti za stavu sociální různosti úrovní.
Otázka: Existuje soudržnost neudržitelná? Ano
- vynucená – totalitou, mocí, fanatismem,
- neudržitelná, (nedaří se ji udržet) např. válka či revoluce, chaos (Izrael), kolaps (Argentina)
* udržitelně soudržnou znamená znát (mít jistotu) stav udržitelnosti v každém průřezu společnosti.
* Každé napětí hrozí soudržnost narušit.
* Soudržnost je dynamický jev, který je třeba neustále analyzovat, sledovat a vyvažovat, konsensualizovat.
* neustálé vyvažování představuje hybnou sílu rozvoje.
* Udržitelnost je konkrétní – má místní a regionální průmět.
* Sociální politika je úspěšná, přispívá-li k soudržnosti – motivující k rozvoji, nikoliv k destrukci a demotivaci.
* Soudržnost, je-li udržitelná politicky, je pozitivní i pro ekonomické úsilí. To zase musí koneckonců vést k soudržnosti.
Pro kraje a obce soudržnost znamená – mimo jiné i, že
* všechny regiony mají mít stejné podmínky sociálního a hospodářského rozvoje
* všichni lidé mají mít možnost výdělečně činné práce za lidsky důstojných podmínek a v lidsky přijatelném prostředí
* všechny děti mají mít stejné šance do života
* všichni sociálně vyloučení mají mít stejnou možnost rehabilitace a reintegrace

Důraz se přesouvá na odstraňování vyloučenosti – nové chudoby
Co je nová chudoba?
* Rostoucí počet příjemců sociálních dávek a služeb
* Rostoucí nezaměstnanost a nestabilita v zaměstnání
* Rostoucí počet nezaplacených účtů a nesplácených půjček, dlouhodobých finančních závazků
* Rostoucí počet osamělých rodičů – samoživitelů,
* Rostoucí počet bezdomovců
* Rostoucí soustředění chudých v určitých částech měst
* Ekonomický exodus

4. Co je cílem sociální politiky krajů a obcí a čím se liší od státní sociální politiky?

Cílem krajské a obecní sociální politiky musí být respektování, dodržování a uspokojování nezadatelných lidských práv občanů kraje a okresu, pokud tato již nezabezpečuje stát svou státní sociální politikou.
V sociální oblasti je to především právo na
* vzdělání,
* zdraví,
* lidsky důstojný život
- životní prostředí
- životní minimum
- přístřeší
- sociální služby.

 

Cílem je poskytnout občanům
* první pomoc v krizi - sociální intervenci,
* péči v sociální nouzi - sociální péči a
- sociální služby.
To první kraj a obec poskytnout musí, to druhé může.

V občanské společnosti nemusí stát a jeho samosprávné celky poskytovat sociální péči a služby vlastními silami, lze to svěřit nestátním organizacím za finanční podpory státu (kontrahovat atp.)

Státní sociální politika zajišťuje všem občanům:
* Práva národnostních a etnických menšin (čl.24)
* Svoboda povolání a získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl.26)
* Svoboda sdružování (čl.27)
* Právo na mzdu a uspokojivé podmínky v práci (čl.28)
* Zvýšená a zvláštní ochrana žen a mladistvích (čl.29)
* Právo na hmotné zabezpečení (čl.30)
* Právo na zdraví a na ochranu zdraví (čl.31)
* Právo na ochranu rodiny (čl.32)
* Právo na vzdělání (čl.33)
* Právo na životní prostředí (čl.35)

Krajská a obecní sociální politika zajišťuje svým občanům diferencovaně podle potřeby
* Životní prostředí
* Základní vzdělání
* Zdravotní ochranu
* Pomoc v sociální krizi
* Pomoc sociálními službami
* Doprava
* Informace a komunikace
Vedle toho v přenesené působnosti plní úkoly státní sociální politiky v rozsahu stanoveném zákonem

5. Jaké jsou úkoly pro krajskou a obecní sociální politiku?

Do samostatné působnosti kraje patří zejména
* předkládat návrhy zákonů Parlamentu a Ústavnímu soudu,
* vydávat vyhlášky kraje,
* zřizovat výbory, volit a odvolávat jejich členy,
* rozhodovat o spolupráci s jinými kraji a volit zástupce kraje regionálních rad regionů soudržnosti,
* schvalovat programy rozvoje kraje, územně plánovací dokumenty, dokumenty obchodních společností kraje, volit do jejich správ své zástupce, rozpočet kraje,
* stanovit rozsah dopravní obslužnosti, atd.

Samostatná působnost obce: pečuje v souladu s místními zvyklostmi a předpoklady vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů: pečuje zejména o
* bydlení,
* ochranu a rozvoj zdraví,
* dopravu a spoje,
* informace,
* výchovu a vzdělávání,
* celkový kulturní rozvoj
* ochranu veřejného pořádku.
* poskytování občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžitý příspěvek.

6. Jak svou sociální politiku objektivizovat?

Sociální politika musí být
* Účinná, a proto cílená
* Udržitelná, a proto únosná.

Sociální politika se realizuje redistribucí v
* sociálním prostoru, nebo
* sociálním čase.

V prvním případě musíme citlivě vážit míru sociální redistribuce mezi skupinami obyvatel, abychom jedny nepoškozovali na úkor druhých.

V druhém případě musíme citlivě zvážit, kolik musí občan odložit ze své spotřeby, aby mohl ještě v přítomnosti slušně žít.

Oběma je společné pravidlo, že míra solidarity musí respektovat
* jak potřeby (sociální potřeba),
* tak možnosti obyvatelstva (daňové zatížení).

To nelze určit ani citem, ani selským rozumem.
To se musí přesně zjistit a spočítat.
K tomu je potřeba
* provést analýzu potřeb a možností a
* vypracovat prognózu pravděpodobného vývoje těchto potřeb a možností.
Výsledkem je program kraje (obce) a na jeho základě projekty.

7. Existují kapacity na pomoc tvorby sociální politiky krajů a obcí?

* Sociální realita se nemění příliš rychle. Proto se analýzy a prognózy potřebují jen v určitých delších časových obdobích.
* Je nesmyslné, aby si nově vznikající kraje a obce vytvářely vlastní kapacity pro tvorbu analýzy a prognóz
- není tolik odborníků, kteří to umějí,
- je lacinější tyto služby nakupovat, než je tvořit.
* Lze využít existujících kapacit
- centrálních (Sociologický ústav AV ČR, VÚPSV, vysoké školy)
- regionálních (vysoké školy v krajích)
* Na pomoc regionům vznikla i nová organizace - obecně prospěšná společnost - Národní centrum sociálních studií, o.p.s.

8. Existuje teorie, která pomáhá krajům a obcím?

* Sociální práce a sociální služby se tradičně považují za praktickou činnost – za péči o občany, o rodinu anebo o skupinu občanů, kteří tuto péči potřebují. Je tomu tak skutečně?
* Poskytování sociálních služeb, komunitní a sociální práce a pomoc je „specifická odborná činnost, která směřuje ke zlepšování vzájemného přizpůsobování jednotlivců, rodin, skupin a životního prostředí, v němž žijí: k rozvíjení sebeúcty, a vlastní odpovědnosti jednotlivců s využitím schopností osob, mezilidských vztahů a zdrojů poskytovaných společností. Je službou klientům (jednotlivcům, rodinám, skupinám, komunitám), kterou možno charakterizovat pojmy pomoc, podpora, provázení".
* Žádná etablovaná společenská věda neposkytuje komplexní metodiku a nevybaví sociálního pracovníka vším, co potřebuje ke své práci. Sociální pracovník musí mít základní znalosti ze sociologie, psychologie, práva, ekonomie, pedagogiky, zdravovědy, atd.
Potřebujeme vědeckou disciplínu, která bude studovat:
* jak efektivně identifikovat (diagnostikovat) sociální potřeby v individuálních případech, v regionech, v obcích,
* jak analyzovat a zobecňovat sociální praxi a vyvíjet nejúčinnější postupy,
* jak vést kritické sociální případy k sociální integraci resp. reintegraci jejich klientů/zákazníků, aby se ve společnosti dosáhlo sociální vyrovnanosti a rovných šanci pro všechny občany, rodiny i komunity v občanské společnosti,
* jak a jaké sociální služby co nejúčinněji poskytovat,
jak sociálním krizím předcházet,
* jak společnost připravovat na sociální potřeby jednotlivců a skupiny lidí, atd.

Socionomií
bychom mohli označovat vědní disciplínu, která zkoumá, jak společnost využívá dostupných znalostí a zdrojů k tomu, aby byla posílena udržitelná sociální soudržnost a odstraňována nebo minimalizována sociální vyloučenost konkrétních lidí.

Z této zatím jen pracovní definice je patrno, že jde o metodologii, o způsoby, jak identifikovat (diagnostika) a vyhledávat (depistáž) skutečné (nikoliv domnělé) příčiny neštěstí člověka v dané konkrétní situaci a procesy vedoucí k žádoucím výsledkům, k integrace člověka a obnovení všech jeho sociálních rolí.

Udržitelná sociální soudržnost je stav ve zcela konkrétním fyzickém a sociálním prostoru a prostředí, v daném chronologickém a sociálním čase.

© 2001 - Kancelář senátora Bartoše